K osvětlování akvárií se nejčastěji používají lineární zářivky a v případě větších akvárií pak halogenové výbojky.
Lineární zářivky
Jsou nejčastěji používaným typem osvětlovacího tělesa pro akvárium a to zejména díky jejich rozumné ceně a relativně snadnému zapojení. Při jejich výběru se setkáte s dvěma typy:
-
Standardní zářivky pro obecné osvětlování
-
Nestandardní "speciální" zářivky přímo pro akvaristiku
První jmenovaný typ je většinou zároveň nejlepší volba pro prakticky každé sladkovodní akvárium se standardními akvaristickými rostlinami. Jedná de o obyčejné zářivky jaké se používají třeba k osvětlování kanceláří. Jejich světlo má "bílou" barvu která přechází buďto k modré (studená bílá) a nebo naopak ke žluté (teplá bílá).
Druhým jmenovaným typem jsou "speciální" zářivky určené přímo pro pěstování akvarijních rostlin. Tyto zářivky vás ale oproti klasickým vyjdou několikanásobně dráž. Zatímco za klasickou lineární zářivku zaplatíte do 100,- za kus, speciální vás vyjde na 200 - 400,- za kus. Světlo těchto speciálních zářivek není narozdíl od těch klasických bílé, ale má odstíny nejčastěji červené a modré barvy které sice za určitých okolností (vlnová délka jejich světla je shodná s maximem absorpce světla chlorofylem - viz wikipedie) mohou být rostlinám prospěšnější (efektivněji využité) než bílé světlo klasických zářivek které obsahuje téměř všechny spektrální složky viditelného světla. Narozdíl od klasických zářivek mají tyto "speciální" velmi malý světelný výkon. A právě velikost intenzity světla je v akváriu velmi důležitá kvůli vodě - přesněji výšce hladiny kterou tyto zářivky špatně prosvěcují takže jejich výhody mohou stejně čerpat jen vysoké rostliny. Navíc pod tímto červenomodrým světlem vypadají jak rostliny tak i rybičky hrozně nepřirozeně. Z těchto důvodů se tedy vyplatí používat raději klasické bílé zářivky které jsou mnohem lépe k dostání, jsou levnější, v reálném provozu pro rostliny vhodnější a v neposlední řadě mají také mnohem delší životnost. Navíc pod bílým světlem vypadají jak rostliny tak i rybičky přirozeněji - o což přece v akvaristice jde. Výjimkou jsou snad jen mořská akvária a v nich pěstovaných korálů které mají hodně odlišné požadavky na osvětlení (potřebují více světla v modré části spektra.
Pokud se tedy rozhodnete pro klasické lineární zářivky může, v případě že si chcete pořídit setové akvárium, narazit na problém, že osvětlovací kryty těchto setových akvárií jsou dělané na velikosti speciálních zářivek které mají "špatnou délku". Klasické zářivky jsou totiž v porovnání s těmi speciálními buďto příliš dlouhé a nebo příliš krátké. Řešením je pak buďto výroba vlastního osvětlovacího krytu nebo úprava toho setového tak, aby se do něj daly uchytit kratší standardní zářivky které se ale zase špatně shánění. Pro představu jsou v následující tabulce vypsány nejčastější rozměry standardních lineárních zářivek.
Délka [cm] |
Tloušťka [cm]
(trubice T8-patice G13) |
Příkon [W] |
Orientační cena
[Kč/kus]
|
60 |
2,6 |
18 |
> 65 |
100* |
2,6 |
36 |
> 150 |
120 |
2,6 |
36 |
> 75 |
150 |
2,6 |
58 |
> 80 |
Tabulka rozměrů standardních lineárních zářivek
* Uvedená délka 100 cm se sice mezi standardní délky lineárních zářivek většinou nepočítá, ale přesto ji není problém sehnat - i když jich není takový výběr jako u ostatních 3 rozměrů. V poslední době je tuto metrovou délku sice možno ve spesializovaných obchodech sehnat, ale za více než 2x vyšší cenu (150 - 250Kč/kus) než běžné délky zářivek a proto bych je pro nové akvária příliš nedoporučoval a pro metrová akvária raději volil řešení s 60 cm zářivkami.
Kromě rozměrů uvedených se samozřejmě dají sehnat i jiné (zejména menší) ale u nich už je výběr velmi omezený. Přibližná cena se vztahuje k levnějším typům zářivek. Zářivky s lepšími spektrálními vlastnostmi (zejména pro lidské oko) jsou většinou o více než 50% dražší.
Dimenzování osvětlení
... aneb kolik tam těch zářivek vlastně potřebuji. Na internetu se vesměs tvrdí (a já s tím souhlasím), že dobré osvětlení pod kterým dobře rostou rostliny je takové, u kterého platí, že na 1L vody v akváriu připadá 0,5 - 0,8 W příkonu standardních lineárních zářivek. Přičemž vždy platí, že je lepší mít menší rezervu třeba v podobě trubice navíc kterou můžete v budoucnu zapnout pokud by původně navržené světlo bylo pro rostliny nedostatečné. Také je nutno přihlédnout k tomu, jak na světlo náročné rostliny budete v akváriu pěstovat. Například echinodory potřebují hodně světla stejně tak jako některé nízké rostlinky (jinak se budou příliš "vytahovat" na dlouhých stoncích za světlem. Naopak "plevel" typu vallisnerie (zákruticha) vám poroste prakticky pod jakýmkoliv osvětlením.
Součástí osvětlení musí být samozřejmě i reflektor aby se využilo i světlo které nesměřuje od zářivky přímo do akvária. Ideálním řešením je plech s leštěného hliníku, ale stejně tak se dá použít i obyčejný alobal kterým se vylepí vnitřek krytu.
Zapojení lineárních zářivek
Lineární zářivku narozdíl od úsporné zářivky nelze zapojit přímo do elektrické sítě 230V, ale je potřeba ji zapojit přes další pomocné obvody. V dnešní době se používají dva typy zapojení předřadných obvodů pro lineární zářivky.
-
Klasické zapojení s tlumivkou a startérem
-
Zapojení s elektronickým předřadníkem
Výhodou klasického zapojení s předřadnou tlumivkou a startérem je zejména cena a spolehlivost. Zatímco tlumivku a startér pořídíte za cca 150,- (v závislosti na příkonu a počtu připojených zářivek), za řešení s elektronickým předřadníkem zaplatíte přes 600,-. Navíc u tlumivky se nemá prakticky nic co pokazit, naproti tomu zejména levné předřadníky jsou dosti poruchové a ty kvalitnější jsou zase docela drahé. Nevýhodou tlumivek je ale jejich nízká účinnost a při vyšších příkonech i značně velké vyzařované teplo. Jak k zářivce připojit tlumivku a startér je většinou namalováno přímo na dané tlumivce přičemž lze na jednu tlumivku zapojit buďto jednu a nebo dvě trubice. V tabulce níže jsou uvedeny základní schémata zapojení zářivek s klasickou tlumivkou a startérem (kterých je na webu spousta).
Počet zářivek |
Příkon zářivky |
Výkon tlumivky |
Zapojení |
1 |
jakýkoliv |
Stejný s příkonem zářivkové trubice |
|
2 |
Jakýkoliv (obě trubice musí mít stejný příkon)
(např.: 2 x 18 W)
|
Výkon tlumivky musí být součtem použitých trubic
(např.: 2 x 18 = 36 W)
|
|
Při vybírání tlumivek a zářivkových trubic je nutné mít na paměti, že tlumivka slouží jako omezovač proudu pro trubici která by bez ní "shořela". Proto musí být výkon tlumivky shodný s příkonem použité trubice - v případě prvního zapojení. Ve druhém zapojení je použita jedna tlumivka pro dvě sériově zapojené zářivkové trubice a proto je výkon tlumivky dvojnásobný oproti výkonu každé ze zářivek (pokud jsou použity zářivky stejného příkonu. Druhé zapojení má sice výhodu v ušetření jedné tlumivky (která ale musí být dimenzována na dvojnásobný výkon), ale může způsobovat problémy se zapalováním již opotřebovaných (starších) trubic.
Kompenzační kondenzátor se v zapojení používá k vyrovnání účiníku tlumivky (posouvání fáze mezi napětím a proudem) který má vliv na tzv. jalový proud který způsobuje "vyhřívání" napájecích vodičů a způsobuje tak zbytečné ztráty. Jeho přesná hodnota kapacity (řádově jednotky uF) závisí na konkrétně použité tlumivce a lze jej zjistit z katalogu výrobce tlumivky. Jelikož je kondenzátor připojen přímo na síťové napětí, musí na něj být také patřičně dimenzován.
Jelikož se při zapojování zářivek pracuje se síťovým napětím 230 V, nepouštějte se do něj pokud nevíte co děláte. V případě špatného zapojení nebo neopatrnosti může dojít k vážnému úrazu elektrickým proudem.
Autor tohoto webu nenese žádnou zodpovědnost za ublížení na zdraví spojené se zapojování zářivkového osvětlení podle tohoto návodu !
Druhou možností je použít novější řešení v podobě elektronického předřadníku místo "starého řešení" podobě tlumivky. Kvalitní elektronický předřadník má oproti tlumivce mnohem vyšší účinnost a s tím také související menší tepelné vyzařování (méně se hřeje). Navíc lze koupit předřadník s funkcí stmívače – což u klasického řešení pomocí tlumivky příliš nešlo. Existují přitom dva typy startování trubice se stmívačem.
-
Trubice nejprve naskočí s maximálním jasem a teprve potom se světlo ztlumí.
-
Trubice nastartuje rovnou ztlumena (bez efektu „blesku“)
Při použití elektronického předřadníku už není potřeba bimetalového startéru ani kompenzačního kondenzátoru. Zapojení je tak prakticky stejné jako na prvním schématu. Vysokou pořizovací cenu elektronického předřadníku lze obejít jeho domácím sestavením (konstrukci lze nalézt na webu), což je ale podmíněno poměrně velkými znalostmi elektroniky a určitě by se do jeho stavby neměl nemněl pouštět žádný začátečník!
Halogenové výbojky
Narozdíl od zářivek se nepoužívají v tak velké míře zejména kvůli velké produkci parazitního tepla a složitějšímu napájení. Používají se pouze u akvárií které mají vysoký vodní sloupec který by klasické zářivky neprosvítili. Další nevýhodou halogenových výbojek je horší distribuce homogenního světla nad akváriem. Narozdíl od lineárních zářivek (které jsou dlouhé zpravidla přes celou délku akvária) je halogenová výbojka spíše bodovým světlem.